Jak jsme ze zarostlého sadu udělaly ráj

Když jsme pozemek kupovaly, věděly jsme, jaká je jeho rozloha. Kde jsou ale jeho hranice, to jsme fyzicky zjistily až časem. Nebylo totiž možné se zarostlým pozemkem prodrat. Staré ovocné stromy, vysokokmeny, byly za posledních cca 20 let utiskovány náletovými dřevinami a hlavně šípkovými růžemi. Jejich dlouhé šlahouny, někdy až 15 metrů, se vzájemně proplétaly s větvemi ovocných stromů, ořechů i planých stromů a keřů. Byla to džungle a navíc příšerně pichlavá. Přemýšlely jsme, jak do toho. Čím začít, co pokácet a jak zpracovat dřevo. Navíc jsme zjistily, že v houštinách našeho pozemku se během let ubytovávali různí bezdomovci či pořádali párty skupiny mladých lidí z okolí. Takže na pozemku jsme nalezly spoustu odpadu, pneumatik, sedaček z aut, plastů, pytlů, oděvů či hraček.

Než začnete s kácením a prořezáváním, informujte se na vašem obecním úřadě, zda potřebujete povolení. Při kácení keřů o ploše větší než 40 m2 je nutné. Nejprve jsme začali prořezávat okraje džungle svépomocí. Tedy já, dcera a vždy o víkendu několik přátel. Zjistily jsme, že takto by to trvalo celá léta a nebyla to práce pro ženy, udřely bychom se. Navíc jsme nevěděly, které stromy si máme nechat a které ne. Kromě starých ovocných stromů, jsme nerozpoznaly, jaké druhy stromů na pozemku máme. Byl začátek března a stromy byly bez listí. S výběrem nám pomohl náš kamarád, sadař, který stromy k zanechání označil výraznou barvou ve spreji. Spreje koupíte v malířských potřebách. Doporučujeme nářadí Fiskars. Moc se nám osvědčilo svou výdrží. Vyplatí se investovat do kvality.

A jak dál? Přemýšlely jsme o pozvání nějaké zahradnické firmy, která by nám za úplatu pozemek vyčistila. Po zjištění ceny, cca 80 000 Kč, jsme od tohoto nápadu rychle ustoupily. Dál nás napadlo pozvat na pozemek lesnickou frézu. Takovou, jaká se používá v lese při zakládání nových školek na pročistění terénu. Tam by to cenově bylo přijatelnější, ale mohla by nám poškodit ty stromy, které chceme nechat. Nakonec jsme začaly hledat placené pomocníky za účelem pořezání neoznačených stromů. Stará dobrá ruční práce.

Zamyslily jsme se a podaly si inzerát do místních inzertních novin. Přihlásil se nám mladý hospodář a lesník z vedlejší vesnice. Byl neuvěřitelně rychlý a šikovný. Během jediného dne svojí motorovou pilou pořezal všechny neoznačené stromy. Do keřů se však nepouštěl. Pracoval za dobrou sazbu (2000 Kč za 2000 m2) a snad ani nejedl a nepil. Jen kácel a kácel. Pozemek se změnil ve změť obrovských hromad dřeva, větví a ležících stromů a stromků. Aby se dalo na pozemku něco dělat a začít ho čistit (vynášet odpad), musely jsme zajistit další muže, kteří vytahají poražené stromy z houští a dají je na hromady. Tady jsme se poptaly v blízkých vesnicích, zejména kolem hospod a obchůdků. Hledaly jsme muže, kteří nejsou zaměstnaní, tráví svůj čas různými drobnými pracemi a rádi si vydělají nějakou korunu. Nakonec jsme našli 4 muže, kteří vytahali pořezané dřevo na hromady a některé z nich začali pálit. Tady je potřeba myslet na to, že tyto muže je potřeba při práci stále kontrolovat, práci jim přidělovat postupně, nenechat je stále kouřit a popíjet pivo. A hlavně, vyplácet je až po udělané práci po každém dnu…..To už bylo na počátku léta a pořezané stromy začaly prorůstat novou trávou, kopřivami a mladými šlahounky šípků. Vytahávání dřeva šlo hned hůře a pomaleji.

Zároveň jsme přemýšlely, jak zužitkovat pořezané dřevo pro náš pozemek. Přišlo nám škoda ho jen tak spálit. Objednaly jsme štěpkovač, ale nebyla to moc dobrá volba. Za několik hodin štepkovač stačil zpracovat jen jednu z mnoha obrovských hromad větví, obsluha stále kouřila a svačila a celé nás to stálo 2000 Kč. Výsledkem byla jedna žalostná hromádka štěpky na mulč. Nastalo tedy období pálení, pálení a zase pálení. Pálily jsme jen malé větve a šípky. Větší větve a dobré kusy dřeva jsme odkládaly na pozdější nařezání do dřevníku. Aby na nás nepřijeli hasiči, je nutné oznámit větší pálení na paleni.izscr.cz. Po zhruba 3 měsících, kdy se vše spálilo, nastala další velká a únavná práce. Zařezávání pařezů a pařízků těsně u země, aby se na pozemek dalo přijet se sekačkou. To byla nekonečná práce našich kamarádů s motorovou pilou. V pokroucené poloze museli dbát na to, aby pilu nezničili.

Začaly jsme s pracemi na konci února a se vším jsme skončily v prosinci téhož roku.

Několik postřehů:

  1. Pokud likvidujete nějaké nálety, houští, snažte se to stihnout všechno v zimě. Jakmile začne bujet tráva a šípky, hromady vám zarostou a máte zbytečnou práci navíc.
  2. Pokud jste ženy, rozhodně si zaplaťte muže na namáhavou práci. Jinak se strašně sedřete a za to vám to nestojí. Mnohem lepší je zaplatit pracantům a věnovat se tvořivé práci nebo drobnějším pracem.
  3. Ve finálním součtu by nás firma, která by celý pozemek dala do pořádku, vyšla levněji než ruční práce a bylo by to hned. Zvažte, jak moc důležitých stromů máte. Pokud jen několik, je lepší najmout firmu a ohlídat, aby se daným stromům vyhnula.
  4. Pařezy nemusíte vytrhávat. Stačí je seříznout až u země a několikrát za rok přejet sekačkou, aby neobrážely. Po několika letech se vysílí a uhnijí. Pokud na dané ploše chcete něco pěstovat, můžete založit bezorebný záhon Kartonováním.
  5. Nechte alespoň malou část zahrady zarostlou, či ponechte pásy keřů (třeba podél plotu), kde by mohly žít užiteční živočichové (ježci, žáby, hadi, ptáci…).
  6. Nezapomeňte pravidelně pozemek udržovat, kosit.

2 komentáře: „Jak jsme ze zarostlého sadu udělaly ráj

  1. Dobrý den, určitě bych nějaké pásy či alespoň shluky křovin nechal, (ptáci, hmyz). Tím dosáhnete v sadu mnohem větší biodiverzitu, než v prostém vysokokmenném sadu. Jako zcela nevhodné lze označit zásahy do keřových porostů mimo veg. klid (viz fotky) a pak nezmiňujete nutný obecní souhlas při kácení ploch keřů nad 40m čtverečních. Myslím, že stále platí. Fyzické osobě lze za porušení uložit pokutu do výše 100.000,- DM

    1. Dobrý den,
      samozřejmě pásy křovin máme podél plotu a v rohu máme velkou hromadu chroští pro zvěř. Dosazovaly jsme také jedlé keře a stromy cca 400 ks. Mimo vegetační klid jsme z větší části jen pálily a ukládaly dřevo nebo sekaly maliníky či vysekávaly suché houští. Minimálně jsme něco kácely. Souhlas jsem zmínit zapomněla. Již je doplněn v článku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *