Zakartonovaný záhon REALITA

V únorovém příspěvku Zakládáme záhon kartonováním, jsem psala, co je kartonování. Jak provést správný postup tvorby záhonu. Jaké spatřuji jeho výhody, nevýhody. Jak a jaké rostliny pěstovat a mnohé další…

Nyní vám povím, jak vypadá opravdová realita a co bychom na příští zakládací akci udělaly jinak. Jedna věc je vědět věci teoreticky a zcela jiná věc je realita. Chybami se člověk učí, proto je potřeba dost chybovat, aby jsme se mohly i dost zlepšovat 🙂 . Každý pozemek je jiný, má jiné rostlinné a živočišné obyvatelstvo, podmínky atd.. Tedy i vývoj záhonu může být různý. Proto mé postřehy berte tak, že takto je to u nás, ale pravděpodobně i u vás.

První a velmi podstatnou věcí je, že se musí kartonovat na jaře. Tedy nejlépe únor, kdy ještě nic neroste. Zjistily jsme, že pokud kartonujeme na podzim, karton se přes zimu hodně promáčí, rozvolní a na jaře silně bující rostlinky (hlavně pampelišky, kopřivy a ostružiny) nemají problém ho prorazit. Tím pádem už se nejedná o bezplevelné pěstování, ale jednou za tři týdny musíte odplevelovat. Není to sice tak hrozné, ale nemělo by být vůbec.

Když si vybíráte kartony, berte pouze ty velké a silné. Od nábytku, lednic, televizí… Tenké a malé kartony neberte. Tenké nevydrží sílu rostlin. S malými je hafo práce, posouvají se, a tam, kde se překrývají, vylézají rostliny.

Kartonový záhon se nehodí pro výsev semen. Za to je skvělý pro výsadbu jednotlivých sazenic jako jsou předpěstované saláty, květáky, brokolice, bylinky, rajčata, papriky, okurky, melouny, jahody, dýně, cukety… Malá semena špatně klíčí, mají nedostatek slunce v díře v kartonu a hodně vlhko. Vylezly nám sice semena ode všeho, co jsme zasadily, ale jen několik rostlinek (ředkvičky, saláty, kedlubny, brokolice, kapusta…).

Vrstva hnoje se slámou, která se dává na půdu ještě před položením kartonu, je dostačující v tloušťce 5 cm. Naopak bych zvýšila vrstvu, která se dává na karton, a to alespoň 20 cm. Velice nám po zimě slehla a nyní nám místy začíná prosvítat karton.

Čerstvý slamnatý hnůj dejte na místo určení na podzim, ať si odpočine a zjara použijte. Nebo rovnou na jaře používejte už dostatečně uleželý.

Výborné je na tento záhon postavit foliovník na rajčata či podobné teplomilné rostliny. Záhon se velice osvědčil tím, že dobře drží vláhu a rostliny zaléváme jednou týdně.

Mnohé z vás napadne, jak to máme se slimáky. Za celou dobu jsem jich našla pět, sebrala jsem je a hodila sousedovic kachnám. To je celé. Nic jsme neměly ožrané, ani sežrané. Občas jsem narazila na malé mraveniště, ale rychle se mravenci přestěhovali jinam. Nesežrali mi nic.

Velice pozitivně nás překvapil česnek, který se sice kartonem prodral později, než je obvyklé, ale náramně se mu daří. Také rajčata, okurky i papriky prospívají. K zalévání rajčat a okurek také používám obracené pet láhve zakopané vedle rostliny. O nich bude příspěvek jindy. Co také pěkně jde, je cibule.

Shrnuto a podtrženo. Rozhodně budeme zjara kartonovat nový záhon, mnohem větší, než současných 6×8 m. Poučíme se z chyb a budeme se držet postřehů zmíněných výše. A třeba zase přijdeme na nějaké zlepšováky.

Hezký den

Karolína

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *